Jídelníček prostých lidí

Jedl se nejvíc hrách, kroupy a doma pečený chleba. Častou přílohou pak bylo kyselé zelí.

Z hrachu se dělávala oblíbená hrachová kaše.
Čočka se ve středověku lidem moc nedoporučovala.

Placky se pekly z mouky a vody, dražší byly placky chlebové a chléb. Přílohou ke chlebu bylo zelí a sýr, někdy i vejce. Jedl se i tvaroh s cibulí a kmínem.

Obilné kaše, mouka z ovsa, prosa, krupice, pohanky se vařila ve vodě, popř. v mléce. Kaši si lidé sladili medem, lesním ovocem, jablky (= tzv. varmuže)... nebo si je dávali se sádlem, slaninou a zelím.

Pražmo bylo nedozrálé opražené obilí (ječmen...) Zrna se pak rozdrtila a smíchala s mlékem na kaši.

Polévky se vařily zeleninové, zahuštěné moukou, krupicí, krupkami... Přidávaly se houby, majoránka, jarní kopřivy, česnek... a mastily se sádlem.

Noky (šišky) škubánky jsou předchůdce knedlíků, opět se daly jíst na sladko nebo s masem, se zelím.

Ve svátky se peklo sladké pečivo: vánočky, žemle, mazance, perníky, vdolky či koláče s tvarohem, mákem, ovocem, medem...

V létě se jedlo i co rostlo v lesích jablka, hrušky, višně, rybíz, jahody, maliny, trnky, šípky, dřínky, jedlé kaštany... Ovoce se peklo, nadívalo, sušilo, nebo z něj vařily sirupy, marmelády a povidla...

Maso - bylo vzácným jídlem. Prostí lidé jedli hlavně ryby a raky, kterých byly plné řeky a potoky.
Na maso se chovala nejvíce prasata, která se tehdy pásla v lesích, za což majiteli lesa vybíral peníze.

V době válek, či neúrody se dělala mouka z žaludů, bukvic, šišek či z kůry ze stromů. Vařili se otruby (nekvalitní mouka se šlupkami od zrní... ) a lidé chytali žáby, ježky, veverky, vrány, ... ... fuj

Chování u stolu v prosté rodině

Na uložení pečiva se používaly různé slaměné nebo proutěné ošatky a mísy. Lidé jedli rukama, pokud byla kaše nebo polévka, jedli všichni u stolu z jedné dřevěné misky krátkými dřevěnými lžícemi, které se držely v pěsti. Lidé nepoužívali talíře - pokud bylo k jídlu maso - nejčastěji rybí (ryb bylo v řekách vždy hojně) dávalo se na krajíc chleba, popř. na prkénko.

Chování u stolu vypadalo podobně jako dnes:
- nemluvit s plnou pusou,
- nehltat, necpat se velkými sousty,
- nebrat sousedovi z mísy nejlepší porci...
- pokud se jídlo bralo do prstů, prsty se neolizovali, wale ruce se otíraly do ubrusu...

Koření rostlo ve volné přírodě - kopr, kmín, máta, majoránka, šalvěj, dobromysl, meduňka a další.

Stolování na zámku

Nádobí na zámku bylo kovové, krásně tepané a zdobené, často ze stříbra či zlata. Nápoje se pily z nízkých baňatých pohárů, nebo ze skleněných zdobených sklenic a lahví. Pilo se pivo, medovina, víno.
Jídlo se jedlo lžící, nožem a nebo rukama. Vidlička se nepoužívala. Ostrý nůž měl špičku k napichování lahodných kousků masa a k jejich namáčení do omáček.

Zvykem bylo umívat si ruce, přímo u stolu ve speciální konvici - medenici. Myli se hlavně tři prsty, kterými se nabíralo jídlo (používaly je místo vidličky). Hostiny trvaly několik hodin a přecpávat se bylo mezi bohatými lidmi zažitým zvykem a známkou bohatství.

Šlechta pojídala často pečená masa jako zvěřinu - vlastoručně ulovenou, nebo vybranou drůbež, mořské ryby... které rožnili, vařili nebo udili. V této době se již vyráběli klobásy, jitrnice, jelita a paštiky. Jídlo se bohatě ochucuje různým kořením přivezeným z orientu (Indie - kari koření, nové koření...). Jako desert se pak podávají bohatě zdobené dorty, panstvo mlsá dovážené (drahé) ovoce - ananas, pomeranče, citrony, melouny, fíky, broskve, mandle...

Po ránu se pije horká čokoláda - dovezená z Mexika, slazená cukrem a dochucená vanilkou

Sladilo se třtinovým cukrem - dováženým z Indie, za velice drahé peníze

Přes den se pak popíjí čaje - dovážené z Číny, Persie či Indie jako léčivé a zázračné nápoje

A někdo raději kávu - z Arábie, Egypta... káva byla považovaná za lék a draze prodávána v lékárnách

Kouří se tabák - dýmka, nebo doutník - byly používány i k léčebným účelům, např. při bolení zubů, migréně... Vznik cigaret je spojován s žebráky, kteří sbírali nedopalky od doutníků a balili je do zahozených papírů. V Čechách je tabák znám od konce 16. stol. díky Rudolfu II, známému ctiteli alchymie.

Rajčata, papriky, kukuřice... se pěstovaly jen na ozdobu, neb si lidé mysleli že jsou jedovatá, např. rajčata se ještě v minulém století jedla jen vařená...

Brambory byly povážovány za pohanské jídlo, a až v dobách hladomoru (1770) jsme se naučili brambory jíst a pěstovat.