Dukát:

Peníz se čtyřrázem
Velikost mince 8 - 12mm

Brno: městský peníz

1300 - Václav II. začíná razit pražské groše
Koncem 13. stol. jsou v Kutné Hoře objeveny rozsáhlá ložiska stříbra. Král toho využil a začal razit novou, (větší a těžší) minci s vysokým obsahem stříbra. Takto naše nejslavnější mince byla oblíbená i v okolních zemích, a vzorem pro: uherský, nebo míšeňský groš...Pražský groš = 3,8gramů stříbra, průměr kolem 28mm.)

1 pražský groš = 12 malých penízů (lat.parvi, parvus)

1325 - Jan Lucemburský razí zlatý florén o váze 3,44gramů,
Florén je odvozen od Italského města Florencie, u nás se nazývá český zlatý

1353 - Karel IV. razí zlatou minci Dukát o váze 3,49 gramů, vel. 20-22mm,

1 dukát = 13 pražským grošům (později 32 i více)

Postupem doby ale klesá hodnota = váha (až 2,4 g) a  ryzost pražských grošů.

1384 - Václav IV. zavádí : 1 pražský groš = 7 penízům = 14 haléřům

1384 - v německu ražen rýnský zlatý, o něco lehčí než náš dukát

1407 - Václav IV snížuje ryzost grošů na 610/1000 =610dílů stříbra, 390d. příměsí)

1469 - Jiří z Poděbrad vydává mincovní řád a nařizuje razit kvalitní mince
= = + zakazuje u nás přijímat nekvalitní mince (špatného zrna) ze sousedních států

1 rýnský zlatý = 18 pražských grošů (uherský zlatý = 24 p.g.)
1 kopa českých grošů = 2 kopy grošů míšeňských,

1511 - Vladislav II. Jagelonský razí Dukát - 1. českou minci s letopočtem

1519 - Štěpán Šlik razí novou 27,2g těžkou stříbrnou minci Tolar
Název tolar pochází z německého názvu města Jáchymov - nového naleziště stříbra. Jáchymov = Joachimstal - a mince = joachimstaler

1 Tolar = 24 Pražským grošům

1527 - Ferdinand I. Habsburský přidává na pražské groše letopočet.
1547 - Ferdinand I. Habsburský ukončil ražbu pražských grošů.
. . . . . . český groš je nahrazován německým tzv. míšeňským grošem

1 pražský groš = 2 groše míšeňské

30 českých grošů = míšeňská kopa (60 míšeňských grošů)

1 míšeňský groš = 7 feniků

Parvus = (latinsky malý) maličká mince s korunou a lvem,
12 parvi = 1 groš

Fenik = Rakouská a Německá mince hodnoty jako náš haléř.
7 feniků = 1 mišeňský groš,
6 feniků = 1 krejcar

Haléř = mince přicházející z Německého města HALL, později se tak říká i drobným mincím u nás: 14 haléřů = 1 groš

Malý peníz - malé mince ražené často jen z jedné strany
Černý peníz - drobná mince z nekvalitního stříbra - tmavnula, černala ... (= = = haléře...)

Čtyřráz - zaveden 1384.
Ze stříbrného plechu se stříhaly čtverečky:
Na haléř pak pregéř (razič) vyrazil z jedné strany královskou korunu a následně minci rozklepal do přibližně kruhové podoby.
Na peníz se razil český lev s hřívou a opět byl rozklepán.
1 peníz = 2 haléře

Peníz (bílý peníz) (lat. nummus) = drobná (14mm) stříbrná mince, většinou ražená z jedné strany.
7 bílých penízů = 1 groš

Denár - drobná mince pro Uhersko, její hodnota je asi jako náš bílý peníz.

Nový groš = Pražský groš, ale ražený hrabětem Šlikem 1527 -30

Některá královská města razí tzv. městské haléře a peníze.
Brno razí mince s morav. orlicí
Jihlava s orlicí a písm. I
Znojmo peníz s orlicí a Z ...

Bílý Groš

Malý Groš

1561 - je u nás zavedena nová měna: 1 řísský tolar = 90 krejcarů

1 říšský zlatý (zlatník ) = 60-ti krejcarová stříbrná mince

1 rýnský zlatý (zlatá mince) = 75 krejcarů
1 dukát = 105 krejcarů

1 krejcar = 6 feniků německých = 6 haléřů českých

Každý musel umět přepočítat české peníze na nový zlatník a krejcar:

30 pražských grošů = 1 zlatý + 10 krejcarů

3 pražské groše = 7 krejcarů

1 pražský groš = 2 krejcary + 2 feniky (nebo 1 peníz)

1573 - Maxmilián I. zrušil po protestech Čechů tuto měnu a zavádí:

1 Tolar = 30 bílých grošů = 60 míšeňských grošů

1 bílý groš = 7 bilých penízů (denárů) = 14 malých penízů

*Bílý groš = náhrada (chabá) za pražský groš v letech 1573 - 1619

*Malý groš (MALEY /MALEI/ GROSS = první mince s českým nápisem)
měla hodnotu 1/2 bíleho groše, razil je v od roku 1577 Rudolf II.

Postupně ryzost a kvalita těchto grošů ale klesala a tak byla ukončena jejich ražba

1621 - Ferdinand II. u nás opět zavádí krejcary.

1 tolar = 90 krejcarů (za 30-ti leté války až 600 krejcarů !!)

1 bílý groš = 3 krejcary, proto se říká 3-krejcarové minci - GROŠ

*Dlouhé, kiprové mince = krejcary špatné kvality, malý obsah stříbra.

1644 - Ferdinand III. ukončuje patentem platnost obíhajících pražských grošů

za 1 den práce vydělal:
mistr zednický 4 - 6 grošů
jeho pomocník kolem 2 - 3 groše
děvečka dostala 2 groše

1,5kg bochník chleba = 1 groš

Nůž 1 groš, lopata 3 gr. sekera 6 gr.

Máz piva + jídlo v hospodě 1 + 3 groše
Máz (1,5l) vína = 2 - 5 grošů

Obyčejné boty od 10 grošů (lepší 60gr.)
Kabát obyčejný 20 gr. Kožíšek 180 gr.

Vepřík 25 - 50, kráva 45 - 90 grošů kůň 180 grošů

Dům o 3 místnostech od 420 grošů

Učebnice (Matematika, Abecedář) 1 -10 gr.

1570 denní mzda a ceny jídla, pití
tesař, zedník 3 - 4 bílé groše
děvečka - max. 2 bílé groše denně
(+strava, nebo 1 groš navíc)

Oběd v hospodě
po třech groších bílých, to jest po sedmi krajcařích,
Chce-li pak host k stolu pivo míti, tehdy má za jídlo a pivo po 4 groších bílých, to jest 9 krajcařích a jednom penízi malém platiti.

Žejdlík vína uherského = 1 bílý groš

Leopold 6 krejcar:

Krejcary se razily
v mnoha nominálech -
1/4, 1/2, 1, 2, 3, 4,
5, 6, 7,10, 12,
15, 17, 20, 24, 30, 48,
60, 75, 120, 140, 150
a 300 krejcarů.

Mince byly
nejdříve stříbrné,
později i měděné.
V některých dobách
měly krejcary
ještě své díly
1 krejcar = 3 grešle
1krejcar = 4 feniky
1krejcar = 8 haléřů

poltura = 1,5 kr.
uherský denár = 3/4 kr

Počítání, meření a važení:

kopa = 60 kusů čehokoliv
mandel = 15 kusů čehokoliv
tucet = 12 kusů čehokoliv

Vážení:

1 kventlík = 4 gramy
1 lot = 16 gramů
1 hřivna = 256,9 gramů (16 lotů)
1 libra = 514 gramů (32 lotů)
centýř 61,728 kg (120 liber)

Císařská orlice na tolaru Ferdinanda II

denní mzda:
tesař bral od 12 krejcarů
děvečka kolem 4 - 8 krejcarů
Nádeník pak 9 krejcarů bez jídla,
nebo 6 krejcarů s obědem

Houska, pletýnka(400g) od 1 krejcaru Bochník chleba (2 libry ) od 3 krejcarů

Libra sýra = 4 krejcary

Žejdlík másla, sádla od 7 krejcarů

Žejdlík (0,5l) piva 3 - 6 krejcarů

Motyka 10 krejcarů,

Kožená obuv od 48 krejcarů

Vepřík 2 - 3 zlaté (120 - 180 kr.)

Knihy, učebnice od 10 krejcarů.

Čeští králové 1283 - 1612 (WikipediE)

Václav II. 1283 - 1305
Václav III. 1305 - 1306
Rudolf I. 1306 - 1307
Jindřich Korutanský 1307-1310
Jan Lucemburský 1310- 1346
Karel IV 1346 - 1378
Václav IV. 1378 - 1419
husité 1419 - 1436
Zikmund 1436 - 1437
Albrecht Rakouský 1438- 1439
bezvládí 1439 - 1453
Ladislav Pohrobek 1453- 1457
Jiří z Poděbrad 1458 - 1471
Vladislav II. 1471 - 1516
Ludvík I. 1516 - 1526
Ferdinand I. 1526 - 1564
Maxmilián I. 1564 - 1576
Rudolf II. 1576 - 1612
Matyáš Habsburský (1611-1619)
Ferdinand II (1619 a 1621-1637)
Fridrich Falcký (1619 - 1621)
Ferdinand III (1637-1657)
...